Historie Shiatsu

Shiatsu je japonská léčebná terapie (masáž), která se vyvinula ze starých čínských masáží Anma. Prováděli ji předvším slepci, měli totiž díky svému handicapu mnohem jemněji vyvinutý hmat. Za zakladatele Shiatsu je považován Tamai Tempaku, který propojil již zmíněné masáže Anmo, principy východní medicíny a západní pojetí anatomie. Tím vznikl unikátní systém, který byl velmi účinný. 

 

Tamai Tempaku v roce 1919 publikoval knihu „Shiatsu Ho“, která dala tomuto stylu jméno a upevnila jeho postavení. 

 

Jeho žák Tokujiro Namikoshi v roce 1925 založil první shiatsu kliniku a zasloužil se o přijetí shiatsu japonským ministerstvem zdravotnictví v roce 1957.

 

Druhý jeho žák  psycholog Shizuto Masunaga přinesl do shiatsu psychologickou a duchovní dimenzi, vracel se k původním východním prvkům a rozvinul styl nazývaný Zen Shiatsu. 

 

Po roce 1980 se Shiatsu začalo rychle rozšiřovat do Evropy a USA a vzniklo mnoho různých směrů a stylů.

 

V roce 1997 Světová zdravotnická organizace (WHO) uznala shiatsu jako plnohodnotnou alternativní zdravotní péči.  

 

​